Astma a medicinální houby
prof. Ing. PAVEL VALÍČEK DrSc.
Použití medicinálních hub u léčby astmatu.
Významný účinek pozorujeme hlavně u Reishi.
Mezi rozšířené choroby dýchacího ústrojí patří bezesporu astma (astma bronchiale). Je to závažné chronické plicní onemocnění, při kterém dochází k dlouhodobému zánětu sliznic v dýchacím ústrojí. V dětství patří astma mezi nejčastější onemocnění, neboť jím trpí 10-15 % dětí, u dospělých je to potom asi 5 % populace.
Projevuje se napětím v hrudníku, obtížným a sípavým dýcháním, dušností, kašlem, často s obtížným vykašláváním. Dochází k otoku sliznice průdušek dolních cest dýchacích, které se zužují, omezuje se proudění vzduchu a tím i vlastní dýchání. Tato skutečnost vede postupem času ke stíženému dýchání až k dechové nedostatečnosti. Celá situace je vyvolána mimo jiné uvolněním histaminu, což je látka vznikající z aminokyseliny histidinu. Jeho nadměrné uvolnění při alergii zvyšuje otoky i záněty a způsobuje silné vylučování hlenu.
Vznik astmatu má vnější a vnitřní příčiny. Vnější příčinou je široká škála alergenů, ať již jde o některé potraviny, srst domácích zvířat, roztoče, bodnutí hmyzem, nebo látky znečišťující životní prostředí. Přitom alergie je především poruchou imunitního systému organismu. Za vnitřní příčiny se považuje stres, změny teploty, fyzická námaha, infekce dýchacích cest, poruchy imunity a velmi důležitá je i genetická dispozice daného jedince.
V léčbě napomáhají především vitamin C, který je výrazným antioxidantem a navíc brání buňkám uvolňovat histamin. Velmi cenný je i vitamin B6, neboť zlepšuje dýchání. Z minerálních látek je to hořčík, který zabraňuje stahům průduškových svalů.
Je to také kvercetin, který je jedním z nejsilnějších biologicky aktivních flavonoidů. Patří mezi významné protinádorové látky, neboť zabraňuje poškození buněčné DNA a omezuje působení enzymů, které podněcují růst nádoru. Dále tlumí alergické reakce a jako antioxidant neutralizuje nestabilní kyslíkové molekuly, které mohou způsobit zánět průdušek. Rovněž brání uvolňování histaminu. Jeho zdrojem je především cibule, ale také červené hrozny a brokolice. Velmi dobré jsou i některé léčivé rostliny, např. šalvěj lékařská (Salvia officinalis) nebo pepřovník černý (Piper nigrum).
Na léčbě astmatu se však mohou podílet i některé houby. Je to především lesklokorka lesklá(Ganoderma lucidum), která je zvláště vhodná pro osoby s astmatem a dalšími dýchacími potížemi. V 70. letech minulého století proběhl v Číně pokus, kdy pacienti s dýchacími potížemi užívali sirup s lesklokorkou a u zhruba 75 % se jejich stav zlepšil. Obdobné účinky byly zjištěny také u housenice čínské(Cordyceps sinensis). Jiná studie ukázala, že žampion brazilský (Agaricus blazei) je účinnější jak kortizon při snižování leukotrienů, které tělo produkuje během astmatického záchvatu. Zatímco u žampionu to bylo až o 82 %, u kortizonu jen o 69 %. Kromě uvedených druhů jsou vhodné například trsnatec lupenitý (Grifola frondosa) nebo choroš oříš (Polyporus umbellatus) a další.
Na druhé straně houby, respektive jejich výtrusy, mohou být samy jedním z alergenů, což je ostatně dostatečně známo. Vyskytují se však především u lidí zaměstnaných ve velkovýrobních pěstírnách. Alergenní reakce se u nich projevují jak komplikacemi na kůži (např. vyrážkami, kopřivkou, ekzémy, svěděním kůže apod.), tak poruchami trávicího ústrojí nebo dýchání. Bylo zjištěno, že výtrusy, respektive jejich bílkoviny, u houževnatce jedlého (Lentinula edodes), žampionu dvouvýtrusého (Agaricus bisporus) nebo hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus) mohou vyvolat respirační alergii. Jak již bylo uvedeno, tyto alergie se však projevují pouze při oslabení imunitního systému organismu, a ten většina hub naopak stimuluje. Také lékové formy, které se u přípravků z hub užívají (tablety, pastilky apod.), jsou zárukou, že nedochází k alergickým reakcím.
Na závěr je tedy možné konstatovat, že vybrané houby mají významný vliv na průběh a léčbu astmatu. Je to dáno nejen některými obsahovými látkami hub, např. flavonoidy, ale také antioxidační aktivitou a schopností výrazně zvyšovat imunitu lidského organismu.
prof. Ing. Pavel Valíček DrSc.